Smlouváme cenu lístku. Zase nás turci ošidili...místo 35 Lir máme lístek za 45 lir... no pořád lepší než za 55 lir. V čem je rozdíl? Jen v tom kolik usmlouváte...Za 35 lir jezdí turci. Za 45 lir jezdí češi, za 55 lir Němci (ti nesmlouvali). Všichni jedeme stejným autobusem, stejnou trasu. Směr Goreme, Kapadokie.
Autobusový stevard vám na ruce naleje kolínskou, přinese čaj, kafe nebo pepsi, buchta k snídani byla taky dobrá. Po dvanácti hodinách jízdy vystupujeme v Kapadokii :-) V místě kam přišli první křesťané už před 2000 lety.
Sopečná krajina byla a stále je vyjímečně úrodná. Navíc se do sopečných vyvřelin dali snadno vytesat skalní obydlí. Dnes už Turci ve skalních věžičkách nebydlí, dnes jsou ve skalních věžích hotely...
Uschisar je skalní město vytesané do sopečné skály. Hrad tyčící se nad městem je dominantou celé Kapadokie ve dne ....
... i v noci...
V městečku Goreme si za 10 lir půjčujeme kolo. "Když píchnete tak mi zaplatíte dalších 5 lir navíc, " křičí na nás při odjezdu majitel půčovny. Po pár kilometrech už víme proč. Kola jsou neuvěřitelné herky s naprosto sjetými plášti... Ale kolo je výborným dopravním prostředkem v těžko dostupných údolích kolem Goreme. A že je co prozkoumávat... :-)
Katedrála sv. Jana Křtitele. Stojí pozapomenutá ve vesničce Cavusin. Čelovka, trochu odvahy a průzkum chodem vytesaných ve skále může začít. Sem ještě Turci nestihli umístit budku úředníkka z ministerstva kultury vybírajícího vstupné... nejlepší místa jsou vždy přístupná zdarma... :-)
Jsou tyhle hříbky jedlé? možná by trošku skřípali mezi zuby... Mimochodem - ty malé tečky uprostřed je skupina turistů z NDR a velbloud. To jsou panoramata...
Zelve - památka Unesco. Ve třech údolích vedle sebe se tu bydleliprvní křesťané. Dnešní muslimské Turecko se všako křesťanské památky moc nestará... a tak údolí pomalu chátrá...
Jako Indiana Jones. Úzké chodby, schodiště, nečekané místnoti a propadliště. Vrcholem je půl kilometru dlouhý tunel spojující dvě údolí mezi sebou... Při vypnutém světle je tu absolutní tma...
Bydlet se dá nejen ve vytesaných místnostech v sopečné skále nad zemí. bydlet se dá i pod zemí. Třeba v Derynkuju - sedmipatrové podzemní město poskytovalo dostatek prostoru nejen lidem ale i zvířatům klidně i několik měsíců. Důmyslně vymyšlené větrací šachty, studně, odranná vrata. Ptáte se proč to všechno? Vy jste snad chyběli v dějepise, když se probíralo pronásledování křesťanů?
Ihlara. Bohem i Aláhem zapomenuté místo. Při bouřce pijeme s místními čaj v hospodě. Hospoda nic jiného než čaj nepodává. Tady platí islám. Chlapi sedí v hospodě, pijí čaj a mastí vrchcáby. Jo a Lucka tam byla jediná holka.
I v Ihlaře ale žili kdysi křesťané. V hlubokém údolí si .... no hádejte co asi.... vytesali obydlí, přístřešky a chrámy do skály :-) Mám ještě připomínat, že na průzkum jen s baterkou? :-)
Bohaté fresky na stěnách jsou hodně poničené, ale pořád krásné... Jak dlouho bude ještě turkům trvat, než tuhle nádheru úplně zničí?
Nečekaně prostorné chrámy berou dech. Tenkrát neměli ani bagr ani zbiječku...
Kapadokie je skutečnou skrytou Tureckou perlou. Jen je potřeba ji objevit... :-) Dokud je ještě co objevovat... Co na závěr? Snad jen, že Lucka kolo přeci jen píchla :-)
Autobusový stevard vám na ruce naleje kolínskou, přinese čaj, kafe nebo pepsi, buchta k snídani byla taky dobrá. Po dvanácti hodinách jízdy vystupujeme v Kapadokii :-) V místě kam přišli první křesťané už před 2000 lety.
Sopečná krajina byla a stále je vyjímečně úrodná. Navíc se do sopečných vyvřelin dali snadno vytesat skalní obydlí. Dnes už Turci ve skalních věžičkách nebydlí, dnes jsou ve skalních věžích hotely...
Uschisar je skalní město vytesané do sopečné skály. Hrad tyčící se nad městem je dominantou celé Kapadokie ve dne ....
... i v noci...
V městečku Goreme si za 10 lir půjčujeme kolo. "Když píchnete tak mi zaplatíte dalších 5 lir navíc, " křičí na nás při odjezdu majitel půčovny. Po pár kilometrech už víme proč. Kola jsou neuvěřitelné herky s naprosto sjetými plášti... Ale kolo je výborným dopravním prostředkem v těžko dostupných údolích kolem Goreme. A že je co prozkoumávat... :-)
Katedrála sv. Jana Křtitele. Stojí pozapomenutá ve vesničce Cavusin. Čelovka, trochu odvahy a průzkum chodem vytesaných ve skále může začít. Sem ještě Turci nestihli umístit budku úředníkka z ministerstva kultury vybírajícího vstupné... nejlepší místa jsou vždy přístupná zdarma... :-)
Jsou tyhle hříbky jedlé? možná by trošku skřípali mezi zuby... Mimochodem - ty malé tečky uprostřed je skupina turistů z NDR a velbloud. To jsou panoramata...
Zelve - památka Unesco. Ve třech údolích vedle sebe se tu bydleliprvní křesťané. Dnešní muslimské Turecko se všako křesťanské památky moc nestará... a tak údolí pomalu chátrá...
Jako Indiana Jones. Úzké chodby, schodiště, nečekané místnoti a propadliště. Vrcholem je půl kilometru dlouhý tunel spojující dvě údolí mezi sebou... Při vypnutém světle je tu absolutní tma...
Bydlet se dá nejen ve vytesaných místnostech v sopečné skále nad zemí. bydlet se dá i pod zemí. Třeba v Derynkuju - sedmipatrové podzemní město poskytovalo dostatek prostoru nejen lidem ale i zvířatům klidně i několik měsíců. Důmyslně vymyšlené větrací šachty, studně, odranná vrata. Ptáte se proč to všechno? Vy jste snad chyběli v dějepise, když se probíralo pronásledování křesťanů?
Ihlara. Bohem i Aláhem zapomenuté místo. Při bouřce pijeme s místními čaj v hospodě. Hospoda nic jiného než čaj nepodává. Tady platí islám. Chlapi sedí v hospodě, pijí čaj a mastí vrchcáby. Jo a Lucka tam byla jediná holka.
I v Ihlaře ale žili kdysi křesťané. V hlubokém údolí si .... no hádejte co asi.... vytesali obydlí, přístřešky a chrámy do skály :-) Mám ještě připomínat, že na průzkum jen s baterkou? :-)
Bohaté fresky na stěnách jsou hodně poničené, ale pořád krásné... Jak dlouho bude ještě turkům trvat, než tuhle nádheru úplně zničí?
Nečekaně prostorné chrámy berou dech. Tenkrát neměli ani bagr ani zbiječku...
Kapadokie je skutečnou skrytou Tureckou perlou. Jen je potřeba ji objevit... :-) Dokud je ještě co objevovat... Co na závěr? Snad jen, že Lucka kolo přeci jen píchla :-)
