Silnice je zprvu po americku hezky rovná...
...aby se ale vzápětí začala proplétat mezi horským masivem.
První zastávka - Gold Field Ghost Town. Tedy město duchů. Někdy v roce 1910 se Phoenixem roznesla zvěst, že hory na východě jsou zlatonosné. Během chvilky byla země rozkopaná do podledního kamene. Zlato se nenašlo a zlatokopové jsou dávno pryč. Ale pozůstatky po nich zůstali až dodnes... Úplný ráj starého haraburní, které čeká až ho někdo zrekonstruuje (Jardo - příležitost :-) ) .
V místním salonu teď nalévají maximálně turistům....
... Coca Colu :-) ...
V neděli se asi nepracovalo :-) Zřejmě nejdřív do kostela, a pak... asi do salónu na Coca Colu :-)
... a ve zlatokopeckých domcích se teď prodávají suvenýry. Ale pozor - většina obchodků byla zavřená. Na dveřích byla jadnoduchá vysvětlivka: "Closed because of summer. Open aggain on Autumn." :-)
Jedeme dál. Teplo veliké, ba až obrovské, asfalt na klikaté horské silnici se div nerozteče. Ale zchlazení už je na obzoru - Canyon Lake :-)
Ne všichni žízniví ale k jezeru stačí dojít... Poušť je krutá...
U Canyon Lake končí silnice. Tedy ne úplně -končí tam asfaltová silnice. Dál vede jen prašná písková cesta. Silnici 88 tu říkají Apache Tral. Takže pěkně pomalu, 10 mil za hodinu a pozor na zatáčky :-)
Apache Trail se proplétá mezi kopcemi (ta malá šedá čárka uprostřed je silnice)...
... mezi kaňony...
... a jezery. Jeden by až čekal, kdy kde vyjede nějaký indián na koni :-)
Po 35 kilometrech Apache Trail končí. Zpátky do civilizace. Zase asfalt. A taky Rooseveltova přehrada. Postavená byla už v roce 1910 aby ochránila Phjoenix před jarními povodněmi z tajícího sněhu v Superstition Mountains. Jo jo, v zimě je v poušti sníh :-)
V roce 1989 byla původní kamenná hráz zvýšena o 77 metrů - nestačila totiž zadržovat všechnu jarní vodu. Původní kámen byl přitom zalitý betonem a postaven byl i nový most - od té doby dominanta Roosevelt Lake.
Zpátky v Phoenixu. Doufám, že už si nemyslíte, že pouště je placka :-) Nebo ještě jo? A co třeba kopec Camel Back přímo uprosgtřed Phoenixu?
Překonat převýšení 400 metrů v parném létu není žádná sranda, ale výhled z vrchu za to stojí :-) Kam až oko dohlédne, všude Phoenix. 4,3 milionu obyvatel, jedna z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v Americe.
Nicméně všechny domy jsou maximálně dvoupatrové. Však místga je všude dost, tak proč stavět zbytečně do výšky :-) Jen v dálce na obzoru se rýsuje pár mrakodrapů v samotném downtownu (čti centru :-) ). Sluince zapadá, den končí... tak ahooooj Phoenixe :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat