Makedonie poprve

Podávám hlášení, že už jsem 4 dny v Makedonii :-) Ale nebudu přeskakovat, vezmu to pěkně popořádku. V pátek cesta v autobuse z Brna do Sofie v pohodě, jen na srbských hranicích jsme byli asi 3 hodiny, na hranicích do Bulharska zase řidiči pašovali cigarety v nádrži autobusu… V Sofii jsem měl asi 10 hodin na prohlídku. V autobuse jsem potkal dva Slováky a dohodli jsme se, že půjdeme spolu. Jeden Bulhar z autobusu, který dřív pracoval v Čechách a uměl česky nám nabídl, že nás po Sofii provede. Sofie je klasické betonové komunistické město, mírně špinavé, se spoustou pravoslavných kostelů. Navštívili jsme ten největší, dóm Alexandra Něvského. Před ním prodávali trhovci snad všechno možné harampádí, od ikon, přes ruské babušky, staré hodiny až po odznaky s hákovým křížem. Náš bulharský průvodce, říkejme mu třeba bulharský děda, nás pak vzal do svojí oblíbené hospody, objednal nám typické jídlo-grilované sardinky a jakési masové nudle. Ale chutnalo to dobře a žaludek to přežil. Pili jsme i místní pivo, pálenku, kafe, no prostě bulharský děda se o nás vzorově staral :-) Navštívili jsme i místní trh s rajčaty v přepočtu za 6 Kč za kilo…

Den utekl jako voda a v sedm večer jsem ze Sofie odjížděl už sám do Makedonie, do Skopje. Celou cestu byly vedle silnice nádherné hory, no paráda:-). Slováci pokračovali do Turecka a Iránu…Na hranicích opět zdržení, do Skopje jsem přijel až v jednu ráno. Na nádraží už na mě čekali organizátoři kurzu. Na vysvětlenou- ve Skopje se účastním elektrotechnického kurzu. Po krátkém seznámení s organizátory jsem byl uložen v domě rodičů jedné místní děvuchy jménem Sčežena a konečně po dvou dnech pořádně usnul :-)

V sobotu ráno (no spíš v poledne:-) ) pro mě rodiče Sčeženy přichystali parádní místní snídani, ochutnal jsem snad všechno typické makedonské :-) Docela jsme pokecali, částečně s překladem do angličtiny, ale trochu jsem i rozuměl, některá slova jsou podobná. Odpoledne už jsem čekal na ostatní účastníky kurzu, je nás celkem 20. Místní koleje jsou asi 40 staré a nikdy nebyly opravovány, takže taky podle toho vypadají. Oprýskané plesnivé zdi, nefunkční záchody, chybějící světla, všude přítomná špína…Ale přežít se to dá. Po příjezdu všech byla velká úvodní seznamovací párty, vodní meloun s vodkou a tak :-) No a v pondělí začal kurz regulérně :-) Vždycky dopoledne máme na místní univerzitě výuku, v angličtině, samé odborné předměty. Docela i rozumím, protože většinu věcí, které probíráme jsem se učil na státnice:-) Odpoledne pak pro nás připravují organizátoři všemožné aktivity. Včera byl jakýsi městský závod, po skupinách jsme chodily po centru Skopje a plnili různé úkoly-učili jsme se tančit místní tanec, jedli jsme dort bez rukou, koupali se ve fontáně, učili se psát cyrilicí a poznávali celé město. Skopje je takový přechod mezi Evropou a východem. Má evropskou a muslimskou část s mešitami. Všude je velké množství odpadků, ale místním to nevadí a jako návštěvník si rychle zvyknete. Mešity a malé domky jsou mezi vysokými socialistickými hrůzami-koleje, kdy bydlíme mají 14 pater…V parku na hlavním náměstí bydlí ve stanech cikáni, všude je spousta toulavých psů. Nad centrem je zřícenina hradu a uličky v muslimské části vypadají jako v Českém Krumlově. Atmosféra suprová:-) Kolem dokola celého města jsou vysoké hory, asi 2000 m. Většina Makedonců umí anglicky. Počasí je hodně teplé, přes den je kolem 38 °C, pařák jako blázen. Chladněji je až večer. Včera večer jsme byli v centru v místním rockovém klubu na koncertě. Tolik lidí, kolik bylo v centru ve dvě ráno není snad ani na Václaváku v poledne…. :-) Tak a dost, víc zase příště…. :-)