Soma na tři měsíce

Z Tokya je to asi 300 km na sever do města Soma. V Somě budu bydlet a pracovat příští tři měsíce ve firmě ALPS. Jel jsem vlakem. No ono je těžké poznat, kde končí metro a kde začíná vlak, protože vlak i metro jezdí po stejných kolejích a mají stejné vagony. Takže můžu říct, že jsem jel 5 hodin metrem nebo že jsem jel 5 hodin vlakem. Poznat se to dalo jen podle nápisu na nástupištích :-) Jel jsem jen osobákem, šinkanzen si schovám na příště. Cesta vedla podél oceánu, domy postupně ubývaly a přibývalo hor a výhledů. Dvakrát jsem přestupoval. S přibývající vzdáleností od Tokya ubývali vagony a anglické nápisy. Takže nakonec měl vlak jen jeden vagon a všechny nápisy byly napsány ve stylu „rozsypaný čaj“ :-) Nicméně Somu jsem poznal a z vlaku jsem úspěšně vystoupil :-)

Na nádraží mě měl čekat japonský kolega Kitanaka, jenže se někde zdržel a tak jsem se po půlhodině čekání vydal k ALPSu sám. Kitanaku jsem potkal na půli cesty. Zeptal se anglicky, jestli jsem to já. Odpověděl jsem, že ano. A pak se zeptal, jestli umím Japonsky. Odpověděl jsem, že ne. Tím naše komunikace skončila :-) V Tokyu se dalo anglicky domluvit docela v pohodě, myslím, že v Somě bude japonština nutná… Naštěstí v Somě pracuje už rok Honza Málek z Brna a Kitanaka ho celkem úspěšně používá jako živý japonsko-anglicko-český slovník :-).

Ve čtvrtek jsem oficiálně poprvé nastoupil do práce. V celém závodě pracuje asi 600 lidí, polovina ve výrobě, polovina ve vývoji. Já budu pracovat ve vývoji na projektu bluetoothových sluchátek. Po úvodní prezentaci a nezbytných bezpečnostních pokynech přišla na řadu zábavná část dne – fasování pracovní uniformy :-) I když po mě chtěli už dopředu vědět velikost, vyfasoval jsem nakonec to největší co měli a stejně je mi to malé :-) Obvzlášť kalhoty čekají každou chvíli velkou vodu :-) Pak mě Kitanaka představil vedoucímu mého oddělení, ten naštěstí mluví celkem dobře anglicky. Tento týden se celé vývojové oddělení stěhovalo do jiné budovy. Takže jsem pomáhal se stěhováním a přitom poznával japonské kolegy. Kromě Japonců pracují ve firmě i Korejci, pak jeden Ir no a od teďka dva Češi :-).Pracuje se od osmi do pěti s hodinovou pauzou na oběd. Na obědy, ale i snídaně a večeře, je možné chodit do závodní jídelny. Jídlo celkem snáším, až na výjimky (rýži ke snídani mít fakt nemusím…. :-) ). Ale o jídle napíšu víc až někdy jindy. Bydlím na firemní ubytovně asi 5 minut od ALPSu, nedaleko nádraží a centra Somy. Ubytovna je v kolejním stylu, pokoje po dvou (ale Evropané mají výjimku a mají celý pokoj pro sebe), společné záchody a koupelna na patře. Tak a pro dnešek dost, dlouhé koukání na obrazovku počítače není zdravé :-) Tak už to vypněte a zase někdy příště :-) Ahoj!! Ockare sama deshita :-)