12. července 2009

Na cestě mezi Brnem a Phoenixem

Tak takhle nějak začala šesti týdenní služební cesta do Phoenixu:

05:00 Zvoní budík. Honem ven z postele, nezapomenout žádný batoh a velká rozlučková pusa Lucce.

05:32 Odjezd šalinou číslo 8 ze Starého Lískovce na Hlavní nádraží

06:00 Stevardka v autobuse Student Agency vítá cestující ranní linky z Brna do Vídně

08:30 Vídeň, letiště - zabalená svačina přijde k chuti :-)

09:15 Check in u Austrian Airlines - letadlo do Washingtonu je plné, místo u okna už není :-(

10:30 Kontrola před nástupem do letadla: žádné složité vyptávání kdo kdy komu jak a za kolik balil zavazadla jako v Amsterodamu před odletem do Indie se ve Vídni nekonná

11:30 Boeing 767 od létá na osmihodinovou cestu...

20:30 Přistání ve Washingtonu, přeřizuju hodinky o šest hod zpět na USA čas




14:30 Přistání ve Washingtonu, hodinky přeřízeny

14:45 Všechny cestující nakládají do jakési pojízdné krabice a vezou přes celé letiště na imigrační oddělení.... Zvláštní pocit....

15:30 Kontrola u imigračního úředníka - Honeywell pracovní víza jsou v pořádku a tak jsem oficiálně vpuštěn na půdu USA :-)

15:45 Vyzvedávám kufry. Přichází ke mně zaměstnanec letiště - paní se psem, asi hledá drogy.... Pes sedivoce sápe na můj batoh a paní zbystří... Ne drogy nevezu, ale pes asi dostal chuť na moji nedojedenou svačinu - chleba s paštikou a sýrem.... snažím se to vysvětlit té paní, ale ta mluví něco o nedovoleném dovozu potravin, pokutě 300 USD a posílá mě na důkladnou prohlídku... Za neprůstzřelným sklem vysvětluju pohledné černošce, že nejsem drogový dealer, jen jsem zapomněl dojíst svačinu...Zkuste ale vysvětlit anglicky co to je paštika, když to Američani v životě neznají...Černoška si bere sterilní rukavice a zkoumá moji nedojedenou svačinu...s omluvným výrazem mi oznamuje, že svačinu mi musí zabavit, jinak by mi byl odepřen vstup na území USA...a tak svačinu obětuju...po zrentgěnování batotu končí v koši i jablko - dovoz ovoce je taky zakázaný....pak jsem propuštěn :-) Uf.....





16:15 Bezpečností prohlídka na letišti - co kdybych vezl třeba bombu? Pod rentgen jde kromě trenýrek snad úplně všechno, i boty...

16:30 Nastupuju do pojízdného kontejneru, který mě veze z imigračního oddělení zpátky na letištní terminál

16:50 Check in do navazujícího letu s US Airways z Washingtonu do Phoenixu

17:20 Odlet Airbusu A319 :-) Stihl jsme to :-)




18:20 Let bude trvat 4.5 hodiny a na palubě mezistátních letů v Americe se nepodává jídlo... teď by se mi zabavená svačina hodila... :-)

22:00 Přílet do Phoenixu na Terminál 4, přeřízení hodinek o 3 hod zpět


19:00 Přílet do Phoenixu na Terminál 4, hodinky přeřízeny

20:30 Čeká na mě kolegyně Pavla :-) Sláva :-)

20:00 Z letadla už vyložili všechny kufry, ale moje mezi nimi nejsou.... :-/ Smutně je vyhlížím na pásu v příletové hale, ale nic....Jdu to nahlásit nas přepážku US Airways, snad se najdou, mám jen jedno tričko navíc...

20:30 Vysvětlení paní od zavazadel US Airways: "Protože jsme letěl z Vídně se společností Austrian Airline, ale letenku Vám vystavili United Airlines prostřednictvím American Expres, zodpovídá za Vaše zavazadla společnost United Airlines. Letenku z Washingtonu jste měl s United Airlines, ale Váš let by operován US Airways. US Airways odbavují zavazadla na Terminálu 4, ale United Airlines odbavují zavazadla na Terminálu 2. Proto byla ale Vaše zavazadla dopravena na terminál 2, i když letadlo sice přistálo u terminálu 4. " No rozumíte tomu? Já moc ne... ale hlavně že vím kde mám svoje kufry :-)

21:00 Vyřizuju půjčení auta, příštích šest týdnů se po Phoenixu budu prohánět v KIA Rondo (sorry Jardo, Renaulta neměli..... :-) )

21:30 Vyjíždíme z letiště na hotel, Pavla jede první a já ji sleduju. Napoprvé se výjezd na správnou výpadovku nepodaří, ale podruhé to už vyjde :-)

22:30 Konečně u hotelu :-)



23:00 Slavnostní příjezdová večeře a uvítací pivo :-) ( díky Pavlo :-) )

24:00 Večerka :-) V čechách už je pondělí 9 hod ráno, cesta trvala celkem 28 hodin. Dobrou noc :-) A zítra vzhůru do Arizonské pouště :-)



Žádné komentáře: