Fakt se to jí syrové…!!!

Včera jsem byl se svými kolegy na uvítací večeři v restauraci. A přežil jsem to :-) V Japonské restauraci se sedí na zemi, na rohožích znaných tatami, každá skupina je v malé oddělené místnůstce. V jídelním lístku jsem si moc nepočetl (mimochodem- čte se od shora dolů, ne zleva do prava jako v Evropě) a tak jsem přenechal výběr jídla kolegům. A ti se na mě pěkně vyřádili, prý když už jsem v Japonsku tak musím ochutnat všechno japonské:-)
Začali jsme saláty z mořských trav a hub, ochucené většinou sojovou omáčkou. Pak různé smažené tykve a dýně. Uzený hovězí jazyk se taky ještě dal, ale pak už přišel hřeb večera – sushimi. To jsou syrové kousky ryb s kořením wasabi (chutná asi jako křen s ředkvičkou dohromady) a sojovou omáčkou. Zvláštní pocit jíst syrové ryby… Ale ono je to docela dobré :-) Ochutnal jsem asi 8 druhů ryb, nejlepší byla ryba podobná tuňákovi, červené maso. Syrová chobotnice se taky ještě celkem dala, ale největší specialita že je prý syrový kůň. A že to musím ochutnat. Inu ochutnal jsem :-) Nejvzácnější jídlo je ryba fugu. Pokud ji kuchař špatně vykuchá, tak je smrtelně jedovatá, jí se z ní jen určité nejedovaté části…
Pilo se japonské pivo, je takové jemné, ne moc silné, a hlavně sake. To je víno z rýže. Sake má asi 15 % alkoholu, ale hlavně se u něho hodnotí, z kolika procent rýže je vyrobeno. Z rýže se odstraní šlupka a saké se vyrábí jen z vnitřku rýžového zrna, takže nejkvalitnější saké je např. 10%, protože se odstaní 90% šlupky. Zajímaví je, že saké je sladké, ale cukr se do něho nepřidává. Prý je cukr obsažen v rýži a když dlouho žvýkáte rýži, zesládne. Byl jsem upozorněn, abych pil saké opatrně, prý je to zrádné pití, abych prý byl druhý den v práci schopný pájet malé součástky …Ačkoliv jsem měl jen 3 decilitrové skleničky, hlava mě bolela ještě druhý den odpoledne… :-) Saké je zrádné :-) Nicméně pájení jsem zvádl :-)
Každé ráno cestou do práce hraje z místního rozhlasu hudba, na začátku pracovní doby je povinná hromadná rozcvička, pak většinou hlášení ředitele o dosažených úspěších, které japonci nehnutě vyslechnou a já tomu samozřejmě nerozumím :-) A pak se začne pracovat. Po dvou hodinách je 5 minut přestávka. Ohlašuje ji gong a dělníci na lince ji musí dodržovat a být včas zpátky, kontroluje je vedoucí, inženýři ve vývoji kontrolování nejsou takže máme přestávku delší :-) Oběd ohlašuje zase gong, 45 minut na oběd je dost dlouhá doba, odpoledne ještě jedna 5-ti minutová přestávka a pak v pět hodin gong ohlásí konec pracovní doby :-) Japonci ale většinou pracují přesčas, aspoň do šesti nebo do sedmi, není vyjímkou zůstat v práci přes noc… Minulý měsíc se ženil jeden inženýr z vedlejšího oddělení. Ráno přišel do práce, odpoledne si vzal dovolenou a šel na svatební obřad no a druhý den ráno v osm už byl zase v práci… :-) Já jsem po týdenní práci doletoval všechny součástky a dráty a bluetoothové propojení telefonu a sluchátek funguje:-) Je možné poslouchat hudbu, volat hands free, vysílá to, bliká to, svítí to, stěrače svítí, ostřikovače ostřikují :-) Hurá !!!