25. srpna 2007

Jeden Bono Vox a šest Elvisů

Cestou autobusem z Kawaguchiko do Tokya jsem si uvědomil, jak moc je Japonsko přehuštěné. No srovnejte:

Česká republika: 78 866 km2, 11 milionů obyvatel, hustota zalidnění 136 obyvatel na km2.

Japonsko: 337 880 km2, 127 milionů obyvatel, hustota zalidnění 338 obyvatel na km2.

A v tom to právě je. Japonci se prostě asi přelidnili, je jich na těch jejich ostrovech moc a nemají místo už na nic. Domy nahuštěné na sobě, kolem domů žádné velké zahrady, jen pole s rýží. Žádné rozlehlé lesy nebo louky jako v Čechách, na to prostě v Japonsku nemají místo. A čím víc jsme se blížíli k Tokyu, tím nahuštěnější vše bylo.




No řekněte: bydleli byste v domě 10 metrů vedle dálnice? Nebo v bytě s balkonem s výhledem na páté vlakové nástupiště? V Japonsku žádný problém… A jak vyřešit parkování? Co takhle parkovat dvě auta nad sebou? Bláznivá země :-)


Japonsko je hodně seriózní země. Na všechno jsou pravidla, všechno má svůj řád a pořádek, do práce se i do školy se chodí v uniformě nebo v obleku, prostě maximální stupeň organizace. A asi právě proto, aby se z té spořádanosti Japonci nezbláznili, domluvili se, že vyčlení jeden park a v Tokyu, kde si každou neděli může dělat každý co chce, pravidla nepravidla.



Že tomu fakt tak je, jsme se přesvědčil na vlastní oči. Neděle odpoledne Yoyogi park. Už u vstupu to vypadá, jako kdyby byl dnes maškarní bál. Ale ne, to jen teenageři odložili své školní uniformy a oblékli si… no to se nedá popsat co :-)




A co takhle hudební festival? No jo, ale Yoyogi park má jen jedno podium a kapel v Tokyu je spousta a všechny se na podium nevejdou… Nevadí :-) Kapely, co se nevejdou na hlavní podium, hrají prostě všude kolem. Po celém parku .Na chodníku, na trávě, generátory vrčí a vyrábějí elektřinu, hudebníci křepčí jako o život ve snaze zaujmout kolemjdoucí. A pokud vás kapela omrzela, další hraje jen o deset metrů vedle :-) Amerika má své New Orleans, Irsko Dublin a Tokyo Yoyogi park. Pár talentů jsem tam během odpoledne objevil a některé chodníkové produkce byly hodně kvalitní a zajímavé.


Nemáte kapelu a stejně chcete vystupovat v Yoyogi parku? Nevadí :-) Vezměte kazeťák, zaberte kousek chodníku, pusťte co nejvíc nahlas cédéčko svého oblíbeného interpreta a prostě zpívejte s ním :-) Ukažte ostatním, že jste stejně dobří zpěváci jako Madona nebo Michael Jackson!!! Můžu říct, že hlavně koncert U2 byl hodně povedený a Elvise jsem potkal dokonce šestkrát :-) Nedá se popsat, musí se vidět :-) Máte do Tokya daleko? Jasně, chápu… Ale na http://www.youtube.com/lacmanek máte blízko :-)



Konec bláznění v Yoyogi, hola hola, zítra ráno robota volá a Soma je ještě 300 km daleko. Hezké výletování to bylo :-) A nejlepší tečku na konec za ním udělala Pája a Jarda. Po návratu do Somy mě totiž na vrátnici ubytovny čekal dopis a balík :-) Děkuji moooc oběma ( a i dalším, tuším, že v poslání balíku má prsty minimálně půlka rybenské hospody :-) ), udělali jste mi obrovskou radost :-) Obzvlášť poslání příboru a rýže v balíku bylo velmi vtipné, rýže je tady fakt nedostatkové zboží :-)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

jupíííííííííííííí .... dík za zmínku... P.